Víkendovou smrt 60letého Čecha a 35letého Íránce v podmořské jeskyni na jihořeckém ostrově Karpathos zavinila podle všeho lehkomyslnost obou potápěčů, s jakou se do zkoumání mořských hlubin vydali. Jak sdělil jeden z řeckých záchranářů, chybělo jim základní vybavení, jako je vodící lano, kterým se lidé jistí pro bezpečný návrat.
Celý článek idnes.cz najdete ZDE
Ačkoliv problematika potápění, a obzvláště toho jeskynního či vrakového, je nad rámec našeho projektu, událost zjevně poukazuje na lehkomyslnost našich lidí k vodnímu prostředí obecně. Rovněž chceme poukázat na skutečnost, že statistiky ČSÚ nezohledňují naše občany, kteří utonuli v zahraničí. Číslo je to nemalé a jedná se každoročně až o desítky osob. Tato činnost vyžaduje specifický výcvik a pravidelnou přípravu, což pak bývá problémem u tzv. rekreačních potápěčů. Ti se potápí obvykle jen v zahraničí v době dovolených. Nezáleží pak na tom, jakou potápěčskou školu preferují (i když mnoho z nich, bohužel, upřednostňuje spíše výdělek než kvalitu výcviku) ale jak jsou ve skutečnosti připraveni řešit krizové situace. Podobné přípravné kurzy nabízí třeba potápěčská škola ALEA DIVERS, která společně se vzdělávacím zařízením BALIC – Basic Lifesaving Competence pořádá „Krizové situace při potápění“ (najdete v sekci videa).
