Češi dřív platili za národ plavců. Tyto doby jsou ale už dávno pryč. Víc než polovina národa ve vodě udělá sotva pár temp. „Neplaveme, koupeme se,“ říkají odborníci. Otázkou je, nakolik se situace zlepší obnovením kurzů ve školách. Chybí nám totiž pozdější trénink i vytrvalost. A spíš než do bazénů míříme do akvaparků.
Umět plavat by mělo být stejně přirozené jako chodit, tvrdí plavkyně Jana Klusáčková, dvojnásobná účastnice olympijských her a trenérka pardubického akvacentra. „Jenže čím mladší generace, tím horší plavec. Lidí střední generace a seniorů potkávám v bazénu požehnaně, zato mladé aby člověk pohledal,“ říká.
Její slova potvrzuje zkušenost Marcely Kubalčíkové z Ústavu tělesné výchovy na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně: „Přes dvacet procent studentů neumí plavat vůbec nebo plave velmi špatně.“ Podobná je situace také na dalších vysokých školách, jak potvrzuje Babeta Chrzanowská z katedry plaveckých sportů na Fakultě tělesné výchovy UK: „Moje osobní zkušenost v průběhu let ukazuje, že se snižuje úroveň plavání i počty uchazečů o studium TV a že úroveň vstupních testů některých studentů jiných oborů je nízká.“
Jinak řečeno, skoro každý pátý vysokoškolák by po pár tempech, když už je vůbec zvládne, šel ke dnu. Přesná statistika neexistuje, podle odhadů však neumí plavat nebo plave špatně až šest milionů Čechů. Podobná je situace v USA. Existující české průzkumy jsou zkreslené tím, že se obvykle odehrávaly formou dotazníkového šetření na koupalištích, tudíž mezi lidmi byla většina plavců. Podle zjištění Státního zdravotního ústavu je však mezi mladými do 19 let, kteří se nechodí koupat, procento plavců velmi nízké (25 %). Zbytek jsou neplavci nebo velmi nejistí plavci. U nás je zvyklostí považovat za plavce toho, kdo snadno zvládne 200 metrů a také pád do hluboké vody.
Celý článek LIDOVKY.CZ ZDE
