Používání plaveckých bójek se u nás, bohužel, zatím příliš „nenosí“.
Jsme národ suverénů a jak se říká, „čech má všude moře po kolena“. Následky jsou však mnohdy fatální a hovoří o tom i statistiky, kdy máme na přepočet obyvatel až 3x více utonulých než třeba sousední Německo, 2x více než některé přímořské státy… Asi polovina utonulých uměla plavat. Nebudeme ale rozebírat plaveckou gramotnost a její definice, málokdo ji splní. Ane nebudeme připomínat desítky utonulých občanů ČR v zahraničí, které naše národní statistiky nezahrnují.
Poslyšte příběh sportovkyně, rekreační dálkové plavkyně, který se udál před několika dny na Orlíku. Dívka, asi 20 let, se vydává v pozdějších odpoledních hodinách napříč přehrady si zaplavat. Sama, bez bójky. V místě nejsou další lidé, nejedná se o frekventovanou pláž. Počasí je proměnlivé, před časem udeřilo v Čechách i tornádo, bouřky jsou i nadále v předpovědích. V údolí řeky, přehrady, nemáte moc rozhled o oblačnosti v dálce. Plave několik stovek metrů přes přehradu, počasí se zhoršuje. Když je na druhém břehu, vypukne řádná bouřka, déšť, silné nárazy větru. Je sama, v plavkách, na skále, civilizace daleko…anebo na druhém břehu.
Je zdatná plavkyně, je jasné, že podchlazení by přišlo rychle a záchrany by se na břehu nedočkala a ani nedovolala, nikdo nablízku není a v bouřce volání o pomoc nikdo neuslyší. Vydává se tedy zpět, plavat přes řeku. Prudké poryvy větru, vlny, vodní tříšť. Špatně se dýchá, nemá povědomí o tzv. sekundárním tonutí, tedy tonutí díky rozvoji otoku plic, který může nastat při delší expozici v prostředí vodní tříště. Ač ve vodě, a kouká jen hlava, je proudem snášena o několik desítek metrů, možná i stovky, dále. Zde, naštěstí, potkává posádku zakotvené plachetnice. Ta ji nakládá, zajistí tepelný komfort, teplý nápoj, suché oblečení. Dívka se telefonicky spojí s rodinou a dává jí informaci, že je v pořádku. Rodina ani nevěděla, že si jde zaplavat. Opomeneme-li to, že ideální je na takové plavby mít vždy doprovod třeba na lodičce nebo paddleboardu, je dobré vědět, že i málo prevence může udělat hodně velikou službu.
Co si vzít za ponaučení z takového příběhu? Že mnoho špatných plavců podobné, ale i mnohem menší, útrapy nepřežije. A to i když jsou ve více osobách. Možná si vzpomenete na utonutí dvou mladíků na Sázavě v loňském roce.
Plavecké bójky jsou standardním vybavením zodpovědných plavců. Poskytují oporu v případě zdravotní indispozice či únavy, zaručují viditelnost vůči plavidlům. Při skutečném tonutí, ať už je z jakékoliv příčiny, dává jistotu, že při správném upevnění na těle postiženou osobu najdeme u hladiny i v tmavých přírodních vodách. To zásadně zvyšuje šanci na přežití.
Provedení se suchým úložným prostorem nabízí možnost transportu suchých svršků i mobilního telefonu. Mohou být záchranným prostředkem při dopomoci unavenému plavci či záchraně tonoucího. Provedení „záchranného pásu“, jako je třeba Denato-Swim, dává dokonce možnost narovnání tonoucího na bóji a zahájení umělého dýchání již na hladině.
A pokud nechcete investovat, improvizujte. Navázanou „vodní nudlí“ či „žížalou“, plovákem nebo jinou plovoucí alternativou. Při používání doprovodu, ale i hrátkách, na paddleboardu nezapomínejte na jeho uchycení pojistnou šňůrou. Zejména za větrného počasí hrozí jeho odplutí a to při využívání zejména dětmi může být fatální.
Preferujeme „pevné“ záchranné pomůcky, ale pokud se jedná o kvalitní výrobky, i ty nafukovací jsou cestou k vyšší bezpečnosti a jejich transport na dovolenou je snadný, nezabere mnoho místa. A u moře, s rizikem vln či trhlinových proudů, je tato pomůcka opět zcela na místě! Ale o tom až příště.
Pokud vás zajímá i fenomén posledních let SUP – paddleboard, můžete si přečíst článek o testování RESCUE SUP nebo přímo základní „návod“ k záchraně s jeho pomocí.
Autor článku Mgr. Jan Sedláček, DiS. je instruktorem vodní záchrany s 30ti letou praxí, je zdravotnický záchranář a působí rovněž jako soudní znalec v oboru BOZP-Sport-Vodní záchrana. Je odborným garantem projektu U vody bez nehody.