Po tragickém utonutí bruslaře na Orlíku v roce 2018 se zpravodajské stránky naplnily varováním a mnoha odstrašujícími případy osob probořených na ledu. Dětí i dospělých. Zdá se, že je to však každoroční obrázek jako důsledek nedostatečné osvěty prevence tonutí a samozřejmě i v této specifické oblasti. Bohužel. Je jen otázkou, kolik životů bude stát neznalost rizika probořeného ledu nebo čirá neopatrnost. Prudká změna počasí, tedy teploty nad nulou spolu s deštěm, jsou jasnou výstrahou!
Nejčastěji lidé chodí v těchto dnech bruslit na zamrzlé rybníky. Pokud na nestabilním ledu uvidíte třeba skupinku malých dětí, což může způsobit zvýšené zatížení v jednom místě s nečekaným prolomením ledu, zkuste si představit tu krizovou situaci a možná rizika…. Nepodceňujte takové situace a buďte obezřetní a také vybavení, nejen kvůli sobě, ale třeba zvládnete bezpečně pomoci i někomu jinému. Pár metrů lana, improvizované ledové bodce (třeba bezpečně z rukojetí starých lyžařských hůlek) nebo i přímo záchrannou pomůcku Denato-Swim Automatic jistě do zimní tašky poberete.
Mimo základní desatero bezpečného pohybu na zamrzlé vodní ploše, které jsme již komentovali, si zkusme připomenout i některé body v rámci teorie prevence a záchrany na ledu. Tyto jsou i součástí základní výuky na specializačních kurzech pro složky IZS.
Vlastnosti ledu – stálost ledu
Známé pravidlo říká, že pokud mrzne alespoň 5 dní alespoň -5°C, led bude mít nejméně 10cm, což je minimální doporučovaná tloušťka pro relativně bezpečný pohyb jedince po ledu. Je však potřeba zmínit faktory, které led mohou zeslabit a to i při jeho mnohem větší tloušťce tak, že se stane nebezpečným. Sněhová pokrývka ledové plochy je jistě krásnou dekorací, avšak pod touto „peřinou“ led méně promrzá. Patří sem ale také hlavně přítoky a odtoky rybníka či umělého jezera.
Fota: U vody bez nehody
K tomu pak nesmíme zapomenout na tzv. tok původního koryta, kdy potok či říčka, ale i řeka, zachovává svou původní trasu. To znamená, že nevede přímo od přítoku k odtoku, ale může se různě stáčet a svým prouděním na určitých místech zeslabovat vrstvu ledu. To pak může překvapit. Podobně jsou na tom třeba i přítoky z jiných toků nebo pak zejména přítoky různých odpadních vod a podobně, které jsou třeba i velmi teplé a dokáží působit i ve vzdálenosti mnoha metrů od břehu, kde vyvěrají.
Nečistoty v ledu. Na obrázku výše vidíte ulomenou větev, kterou někdo do vody hodil zřejmě tehdy, když zkoumal tloušťku ledu. Oba její konce jsou zřetelně vidět, ale ne vždy tak tomu je. V těchto místech je pak opět promrzání pomalejší či neúplné. A to i z důvodu poškození původního promrzání a přístupu vody k povrchu. Samozřejmě určitou roli hraje i slunko, které intenzivněji ohřívá „tmavé“ plochy.
Fota: U vody bez nehody
Obdobně, a mnohem „zákeřněji“ tomu bude třeba u poškození plochy při prvotním zamrzáním hozením kamene a podobně. Na obrázku vidíte jasnou tmavší skvrnu, která svědčí o tenkém ledu. Taková plocha může být i mnohem větší a pod vrstvou sněhu ji neuvidíte…
K poškození ledu může přispět i přírodní vliv, uvolňování plynů ze dna. Zejména toto platí bahnité rybníky s vodními rostlinami. Ať už se bude jednat o mikrobublinky, které na první pohled nepostřehnete, nebo třeba i jasné odtávání, pod vrstvou sněhu nebo při spatření na poslední chvíli může být tento fenomén osudný.
Působení slunečního svitu. Je asi známou věcí, že okolní půdy, tedy břehy, jsou teplejší a že led bývá nejslabší právě u nich. Je to často i štěstím některých dobrodruhů, že se proboří hned při nástupu na ledovou plochu, ještě tam, kde stačí. Zkrátka ten břeh, který je vystaven déle slunci, bude mít také na ploše tenčí led. Ne vždy je to však jasně viditelné, tak jako na obrázku níže.
I když se bude zdát led jinde pevný, podobně jako s vyhřátým břehem bude slabší i u různých betonových zpevnění břehů, schodů, stavidel nebo přepadů. A ty jsou často i daleko od břehu. Problémem pak je, že led se často led kritické tloušťky začne lámat „jako kostičky puzzle“ a není příliš šancí na oporu. Postižený snadno utone ve vodě přímo, anebo následně po několika minutách díky podchlazení a následnému bezvědomí.
Foto: BALIC – Basic Lifesaving Competence
O specifikách velkých vodních ploch, jako jsou přehradní nádrže, je pak samostatná část výkladu. Zahrnuje vše výše uvedené ale také i zásadní riziko, kterým je pohyb hladiny a tedy nesouvislé vrstvy ledu. Pohyb či přímo lední turistika na takovýchto lokalitách vyžaduje skutečně dobrou místní znalost a aktuální informace o stavu ledu.
Foto: Iva Ambrozova – FB Přehrada Orlík
A i při tom všem pak bude samozřejmostí mít sebou veškeré vybavení pro záchranu a přežití v případě nehody. O tom jsme mluvili již v předchozím článku. Vydat se na takové dobrodružství může být osudné nejen laické veřejnosti, ale i profesionálům, kteří třeba neprošli dostatečným výcvikem a také nezbytnou teoretickou částí, jak se zřejmě ukázalo při dnešní nehodě…opět na Orlíku….
Foto: FB skupina Přehrada Orlík
Na závěr trochu odlehčíme, ale představte si oblečeného a nepřipraveného člověka bez pomoci, který by moc šancí neměl – video z FB ZDE.
Kurzy pro veřejnost ale i záchranné složky s problematikou vodní záchrany či probořeného ledu pořádají například BALIC – Basic Lifesaving Competence nebo Asociace instruktorů vodní záchrany – AIVZ.
Autor: Mgr. Jan Sedláček, DiS. – instruktor vodní záchrany a soudní znalec v oboru BOZP-Sport-Vodní záchrana