Utonutí je druhou nejčastější úrazovou příčinou smrti dětí a osob do 34 let, a čtvrtou nejčastější u dospělé populace. Následkem tonutí zemře na světě každý rok kolem 372 000 lidí. To znamená, že každý den a každou hodinu utone 42 osob, téměř polovinu této tragické statistiky tvoří děti a mladiství do 25 let. Každé 4 minuty na světě utone jedno dítě.
V ČR je prevence této problematiky dlouhodobě podceňována, přestože cca 180 utonulých osob ročně odpovídá počtu úmrtnosti chodců, motocyklistů či spolujezdců v rámci silniční dopravy. Na přepočet obyvatel máme až 3× více utonulých než sousední Německo a 2× více než přímořské státy jako třeba Británie, Španělsko či Argentina.
….to jsou známé fráze našeho projektu, které se, bohužel nemění. Další vývoj projektu je velmi omezen s ohledem na chybějící dotační tituly, proto se snažíme pokračovat i s přispěním veřejnosti. Díky za každou pomoc!
https://www.donio.cz/uvodybeznehody
Případy posledních dní opět ukazují oba póly této problematiky…
- případ utonulé dívky na školním výletě….dívka zemřela v nemocnici. Ač okolnosti nejsou ještě zcela jasné, zásadní je prevence. Ta je podceňována i na kurzech ZZA (Zdravotník zotavovacích akcí) kde se obvykle podceňuje právě prezentace bezpečnostních opatření v rámci akcí pro děti i pravidla koupání v přírodních vodách. Podmínky lomů nejsou většinou ideální, pokud mají už pozvolný přístup, často se setkáme s náhlými hloubkovými skoky, které mohou být zejména pro děti smrtelné. Dalším aspektem jsou časté skoky ze skal v těchto lokalitách. Hrozí jak rizika úrazů páteře a míchy tak i tonutí v důsledku teplotních změn. Tzv. termoklina, skočná vrstva vody, může zapříčinit ztrátu vědomí a následné tonutí. Lidé většinou navíc zůstávají pod hladinou a jejich vyhledání je obtížné a často za hranicí možnosti přežití. Ověření plaveckých dovedností, výběr místa a režim koupání i používání vhodných plaveckých či záchranných pomůcek je stěžejní. (Foto lom Transgranit mapy.cz, M.Březina)
- záchrana dítěte na jezu náhodným zachráncem – Lužnice – Suchdol. Video stojí za shlédnutí. Zde byla zásadní místní znalost a problematika záchrany! Rizika tekoucích vod patří k těm největším, spolu s mořskými proudy, které u nás ale nemáme. Pokud k tomu přidáme i nebezpečný jez, bývá to smrtelná kombinace jak pro daného tonoucího tak pro případného zachránce. Mnohé situace končí utonutím více osob při záchraně… Používání záchranných vest ale i záchranných pomůcek by mělo být samozřejmostí. Neznalost rizik, sebezáchrany a záchrany je častá. Příjezd složek IZS k takové události trvá i desítky minut… Edukace veřejnosti je zcela nezbytná, pro tyto případy by každý vodák, ale i „návštěvník tekoucích vod“ měl znát zásady bezpečnosti i možnosti záchrany. Případně pak absolvovat alespoň základní či specializační výcvik, třeba v rámci Asociace instruktorů vodní záchrany, jejíž instruktoři se podílejí i na výcviku profesionálů IZS.
- A připomínáme: KAŽDÝ TONOUCÍ MUSÍ DO NEMOCNICE ! HROZÍ ROZVOJ OTOKU PLIC, tzv. sekundární tonutí, plicní edém na základě aspirace (vdechnutí) vody !!!
Více k nebezpečným jezům najdete na stránkách našeho kolegy Petra Ptáčka – nebezpecnejezy.cz
