Jak z názvu KPR, tedy Kardio (srdce) Pulmonální (plicní) Resuscitace (oživování), vyplývá, jedná se o náhradu základních životních funkcí – oběhu a dýchání, ve snaze obnovit je spolu s vědomím postiženého. V bezvědomí totiž ochabují svaly ovládané vůlí a postižený je ohrožen „udušením“ kořenem jazyka, který uzavírá dýchací cesty.
Zatímco základní a prvotní úkon – záklon hlavy a zvednutí brady, k uvolnění dýchacích cest, zvládne každý (tedy pokud ví, že toto má učinit, nebo ho navede operátor záchranné služby), srdeční masáž už vyžaduje určitý nácvik. Ale i ta se dá poměrně snadno provádět „na dálku“ díky systému TANR (Telefonicky Asistovaná Neodkladná Resuscitace). Problém nastává tehdy, když dojde na poskytování umělého dýchání. Mimo neochotu k fyzickému kontaktu s cizí osobou, navíc ústy, je zde aspekt nesprávného provádění umělého dýchání a s tím spojených rizik pro postiženého. Především se jedná o případy, kdy špatně prováděným dýcháním (malý záklon hlavy, prudké vdechy, veliké objemy vdechovaného vzduchu) dojde k průniku vzduchu do žaludku postiženého a k následnému zvracení s rizikem vdechnutí zvratků postiženým…a samozřejmě, celkem logicky, ukončení pokusů o dýchání zachráncem – laikem.
Proto se před lety začala šířit mezi veřejnost kampaň „Hands only„, která má veliký dopad a je zcela vhodná pro časté případy, kdy dojde k náhlé zástavě oběhu. Těch je v ČR kolem 5.000 ročně. To jsou obvykle dospělé osoby, které z plného vědomí (nebo třeba na základě rozvinutého srdečního infarktu apod.) zkolabují a nedýchají ani po zprůchodnění dýchacích cest (záklon hlavy, zvednutí brady). Pokud je záchranná služba schopna v daném místě přijet v průměrných časech cca do 10 minut ( ZZS hlavního města Praha uvádí 8 minut ), může postačit provádění nepřímé srdeční masáže. Avšak v případech, kdy záchranná služba přijíždí v delším čase, což na nepřístupných místech nebo může být i 50 minut a déle, bez umělého dýchání moc šancí na přežitá nezbývá. Mýlí se ten, kdo si myslí, že záchranka „musí ze zákona přijet do 20 minut!“. Nemusí. Je to spíše ideální stav nastaveného modelu rozmístění stanovišť. Počet vozidel je však omezený a mnohdy je ZZS vytížena opravdu marnými výjezdy nebo třeba mimořádnými událostmi.
Dalším případem, a to je to, k čemu se chceme dostat především, jsou situace, kdy samo včasné zahájení umělého dýchání může vést k návratu spontánního dýchání, tedy předejde samotné zástavě srdce! Těmi případy jsou především dětští pacienti a obecně tonoucí. Jedná se o takzvané „primární zástavy dechu“ – tonutí, dušení, rdoušení ale třeba i intoxikace (např. alkoholem) s útlumem dechového centra nebo případy některých úrazů apod. Zde bude zcela stěžejní včasné zahájení KPR 5ti úvodními vdechy a pokračování resuscitace v poměru 30:2 (30 stlačení a 2 vdechy) až do předání postiženého záchranářům. Vzdělávací materiály a schemata ke KPR najdete v odkazu ZDE.
Takže:
Naučte se KPR včetně dýchání z úst do úst…hlavně pro své blízké…mějte a naučte se dýchat s resuscitační rouškou či maskou i pro ty „vzdálenější“…třeba ne úplně cizí… Dýchání je stále nedílnou součástí KPR, zejména pak právě u dětí, tonoucích či jiných primárních zástav dechu, kdy dýcháním KPR začínáme…anebo když dojezd záchranné služby není v řádech několika málo minut.
Opravdu, je to snadné a naučí se to i malé dítě 🙂
Text: Mgr. Jan Sedláček, DiS.
Doslov:
Děkujeme České resuscitační radě, že drží informovanost erudovanými příspěvky a usměrňuje různé neobjektivní či neúplná sdělení jednotlivců, které mnohdy veřejnost spíš matou…byť třeba v dobré víře síření osvěty…vyjádření třeba zde:
Vyškolení zachránci schopní provádět umělé dýchání by měli srdeční masáž střídat s umělým dýcháním!
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) zvyšuje počet zahájených resuscitací a zlepšuje výsledky léčby mimonemocniční zástavy oběhu ve všech věkových skupinách. Operátoři tísňové linky 155 by měli poskytovat TANR ve všech případech předpokládané srdeční zástavy s výjimkou situace, kdy vyškolený zachránce již resuscitaci provádí. Operátor tísňové linky, který poskytuje TANR u dospělého pacienta, by měl volajícího instruovat pouze k provádění srdeční masáže. Pokud je postiženým dítě, resp. osoba ve věku do 18 let, měli by vést operátoři volajícího k provádění umělého dýchání i srdeční masáže.
Dospělí, kteří vyžadují resuscitaci, mají s vysokou pravděpodobností srdeční zástavu z kardiální příčiny. Krátce po vzniku srdeční zástavy zůstává po dobu několika minut krev v plicích a arteriálním řečišti okysličená. Pro zdůraznění vysoké priority srdeční masáže je doporučeno u dospělých zahájit resuscitaci kompresemi hrudníku spíše než úvodními umělými vdechy.
Observační studie s velmi nízkou kvalitou evidence naznačily, že provádění samotné srdeční masáže je u dospělých pacientů s předpokládanou kardiální příčinou srdeční zástavy srovnatelnou alternativou standardní resuscitace prováděné střídáním kompresí hrudníku a umělých vdechů. Protože zatím není dostatečná jistota, zda lze považovat srdeční masáž bez dýchání a standardní KPR za ekvivalentní postupy, je v Evropě nadále doporučována výuka a provádění KPR střídáním kompresí hrudníku a umělého dýchání v poměru 30:2.
Obecně platí, že všichni zachránci musí provádět srdeční masáž u všech pacientů se srdeční zástavou jako nepodkročitelné minimum! Vyškolení zachránci, kteří mohou provádět umělé dýchání, by však měli při KPR střídat stlačování hrudníku s umělým dýcháním, což je přínosem zejména při resuscitaci dětí a pacientů s asfyktickou srdeční zástavou (tonutí, plicní onemocnění, oběšení apod.) nebo pokud je dojezdový čas zdravotnické záchranné služby delší.
Anatolij Truhlář, Vladimír Černý, Renata Černá Pařízková, Ondřej Franěk, Roman Gřegoř, Eduard Kasal, Radek Mathauser, David Peřan, Pavel Rozsíval, Zbyněk Straňák, Roman Škulec, Karel Štěpánek. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015 | Souhrn doporučení © ERC – European Resuscitation Council a ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA 2015.