Každým rokem se z dovolené nevrátí několik desítek Čechů a hned několik set se vrací s nejrůznějším zraněním. Často se tak děje kvůli nerespektování přírody a podcenění rizik spjatých s mořem, ale i rostlinami či živočichy. Podívejte se s námi, jaké nástrahy na dovolené u moře vás mohou v tomto směru čekat a jak se s nimi případně vypořádat.
Velké vlny a plavání v moři po velké bouřce či zpětné proudy
Velké vlny lákají k dovádění, lidé by ale měli být vždy velmi obezřetní a respektovat výstrahy plavčíků.
Pokud plavčík chybí, pak alespoň dodržovat základní pravidla jako neplavat poblíž skalních srázů či nekoupat se v místech, kde se vlny odrážejí od mola nebo přístavní hráze a mísí se s dalšími vlnami, které přicházejí. Z takto nepravidelného vlnění se totiž není snadné dostat.
Mnozí lidé ale velké vlny podceňují. Na dovolených jsou vidět i rodiče s dětmi, kteří skáčou z mola do velkých vln, aniž by si uvědomili, jak moc je jejich chování rizikové.
| Co znamenají barvy výstražných vlajek |
| Černá vlajka – zákaz vstupu do moře |
| Červená vlajka – vysoké riziko velkých vln či spodních proudů. Do moře raději nevstupujte. |
| Dvě červené vlajky – zákaz vstupu do moře |
| Červenobílá vlajka s kostkami – vyvěšení takové vlajky vás nabádá k okamžitému opuštění vody a evakuaci pláže. Označuje krajní nebezpečí. |
| Fialová vlajka – upozorňuje na zvýšené nebezpečí živočichů, jako jsou medúzy, žraloci, rejnoci a jiné ryby, které mohou ohrozit zdraví a život člověka. |
| Žlutá vlajka – moře není úplně klidné a koupání je výhradně na vlastní riziko. |
| Červenožlutá vlajka – ohraničuje místo, na které dohlíží plavčík. Jedná se o bezpečné místo ke koupání. |
| Zelená vlajka – moře je zcela klidné a nehrozí žádné nebezpečí. |
| Bíločerná kostkovaná vlajka – označuje místo vyhrazené pro vodní stroje (lodě, surfy, čluny, skútry apod.). Plavání zde je jen na vlastní nebezpečí. |
| Modrá vlajka s vyobrazením vln – je to známka toho, že pláž získala uznání za svou kvalitu vody, bezpečnost, služby a informace o životním prostředí. Není to tedy žádný varovný signál, ale známka toho, že jste si vybrali opravdu dobré místo. |
| Bílomodrá vlajka – označuje prostor vyhrazený potápěčům. Plavat zde můžete, ale musíte dbát zvýšené opatrnosti. |
Velké vlny totiž nejsou jediným rizikem. Například po bouřce mohou být v moři i nejrůznější klacky a stromy, které mohou jedince ve vlnách velmi vážně zranit.
Velmi nebezpečné jsou ale i tzv. zpětné proudy, které se mohou vyskytovat jak na širém moři, tak přímo u pobřeží. Obvykle plavce zanášejí daleko do moře, kde je ohrožuje především vyčerpání.
Největší chybou je, pokud se lidé snaží v panice co nejrychleji dostat zpátky na břeh a neváhají kvůli tomu obětovat veškeré své síly. Účinek takového jednání je však pramalý, protože k pobřeží se tímto způsobem nedostanou.
Pravidlo číslo jedna zní: Počkejte si na okamžik, kdy zpětný proud zeslábne, plavte do strany a udržujte si pobřeží na levé nebo pravé straně. Zpětný proud bývá obvykle široký kolem třiceti metrů, takže se z něj poměrně brzy dostanete. Zpátky k pobřeží potom plavte obloukem.
Nebezpečné medúzy, mořští ježci a jedovaté ryby
Medúzy jsou velmi zrádné. Mnohé z nich vypadají zcela neškodně, pokud se vás ale dotknou svým žahavým chapadlem, může to být velmi bolestivé. Jedem, který produkují, naleptají kůži a vyvolají popáleniny. Objeví se pupínky, po kterých mohou zůstávat jizvy.
Někdy se k tomu všemu přidává i zvracení, nevolnost a bolest hlavy. Jestliže vás medúza zasáhne na větší ploše těla, pak můžete dokonce ztratit vědomí.
První pomocí je omytí poraněného místa vodou a roztokem síranu hořečnatého (je obsažen i v mořské vodě). Někdy lze použít čistý písek, kterým lze oškrábat i zbytek přilepených žahavých chapadel. Místo se pak musí opatrně vydezinfikovat kysličníkem nebo alkoholem.
Vhodné je nanesení krému nebo gelu s antihistaminikem. Domorodci pak rádi doporučují ránu polít lidskou močí nebo na ni dát syrová rajčata či levandulový éterický olej, jelikož ulevují od bolesti.
Šlápnout na mořského ježka není vůbec nic příjemného. A nejde jen o samotné píchnutí trnů do nohy a následné vyndávání. Někteří ježci a hvězdice mají trny opatřené chapadly, která se po dotyku sevřou, protnou pokožku a vpraví toxin do rány stahem příčně pruhovaných svalů.
Při poranění hvězdicí se dostaví pouze lokální reakce: pálení, někdy až palčivá bolest se začervenáním v okolí rány, edém. V některých případech fragmenty trnů proniknou do pokožky, aniž by způsobily obtíže, jindy musí být vyjmuty chirurgicky. Při poranění ostny mořských ježků se může dostavit nevolnost, zvracení i dechové potíže. V místě vpichu pak může vzniknout velmi bolestivý zánět.
Nebezpečné mohou být i některé ryby, které mají v pokožce jedové žlázy, jež jsou spojeny s ostnatými paprsky ploutví – jako například trnucha modroskvrnná, která se vyskytuje v egyptských vodách. Připomíná rejnoka a je hodně plachá, v případě ohrožení však neváhá použít svůj jedovatý trn.
Zranění bývá nejen bolestivé, může způsobit také nevolnost, nebo dokonce poruchy srdeční činnosti. V takových případech je nutné vždy vyhledat lékařskou péči.
Skrytá nebezpečí v podobě korálů a mořských sasanek
Ne každý korál je neškodný. Stačí byť jen nepatrný kontakt s ohnivým korálem a může dojít k rozsáhlé spálenině, která hnisá a velmi špatně se hojí. Infekce může vzniknout i tehdy, když se o korály řízneme.
První pomocí je postižené místo omýt slanou vodou, případně zchladit studenou vodou. A následně vyhledat odbornou péči lékaře. Problémy po žahnutí korálem mohou přetrvávat i několik týdnů.
Sasanky mohou vyvolat silné alergické reakce, první pomoc by tak měla spočívat v podání antihistaminik.