KROK 1
Vyberte si paddleboard podle svých možností i ambicí. Záleží i na jeho šířce, zejména při použití i dětmi. Obecně lze říci, že se nevyplatí úplně šetřit. Materiál i konstrukce rozhoduje o životnosti (ventily, lepení…) i samotném použití, tedy pevnosti plováku. To je zde, u záchrany, celkem zásadní, stejně jako dostupnost servisu pro značkové výrobky. Posbírejte si reference, ptejte se přátel (třeba vám na testování i půjčí 
), ve specializovaných prodejnách, zkoušejte na akcích nebo v půjčovně…. My zde zvolili záchranářský speciál SUP Rescue Agama (viz. náš test ZDE).
Nezapomeňte, aby součástí balení byla i bezpečnostní šňůra – Leash.
Pádlo, ani techniku pádlování v tomto příspěvku neřešíme…
KROK 2
Zajistěte si vhodnou sebezáchrannou pomůcku, zejména pro nácvik je na místě i pro dobrého plavce. Doporučujeme lehké vesty určené přímo na paddleboarding nebo alespoň neoprenový oblek, který vám třeba zajistí ve vodě alespoň lehce pozitivní vztlak…případně pak samonafukovací (manuálně) plaveckou bójku DenatoSwim.
KROK 3
Připravte svůj paddleboard k akci 
Nafoukněte ho dle instrukcí od výrobce, nepoužívejte tlakovou lahev, hrozí poškození ventilu nebo i plováku. Agama toto umožňuje s ohledem na přetlakový ventil, avšak i zde je potřeba opatrnosti a nafukovat plynule. Dodržujte předepsané tlaky výrobcem a počítejte s tím, že po vyndání z vody se může na slunci plovák přehřívat a hrozí jeho poškození přetlakem! Naopak, při měkkém plováku už na břehu, ještě více povolí v chladnější vodě, a stane se třeba i nestabilním.
Dále vložte a zajistěte (!) zadní ploutvičku – ostruhu. Některé typy mají boční nebo i hlavní ploutvičku již integrované. Pozor, některé levnější typy mají mechanismus uchycení ploutvičky takový, že ji musíte nandat před nafouknutím, které ji pak v mechanismu fixuje. Není to moc praktické, neboť ji nemůžete sundat při natlakovaném plováku.
KROK 4
Samozřejmostí je pak upevnění bezpečnostní šňůry – Leash – ke své noze. Obvykle se upevňuje na oko (D-kroužek) v zadní části, ale pro specifické účely může být výhodnější upevnění třeba i na středové madlo.
KROK 5
Jdeme zachraňovat! 
Samozřejmě, pro reálnou záchranu máme SUPa vždy v pohotovostním stavu 
Záchrana tonoucího na hladině bývá obvykle otázkou prvních 2 minut, ale může zmizet pod hladinou i náhle… Pak už jsou zpravidla všichni vodní záchranáři zbyteční, zejména na tmavých a hlubokých vodách…a přicházejí na řadu komplikované pátrací akce policejních potápěčů…
Pro naše potřeby používáme přiblížení v poloze na břiše a pádlování oběma rukama. Techniku je potřeba nacvičit, stejně jako samotné manévrování a optimální polohu těla jak pro jízdu, tak pro následné polohování s „plaváčkem“.
Fáze I.
Před, nebo nejpozději při začátku záchranné akce, tedy vstupu do vody, upozorníme kolegy nebo další okolí!
Fáze II.
Zásadní je co nejrychlejší kontakt s tonoucím (včetně verbálního už při zahájení záchranné akce i samotném přiblížení, dodáme aktivnímu tonoucímu naději a sami zjistíme jeho stav) a jeho uchopení, abychom zabránili jeho ponoření. Pokud máme možnost volby, preferujeme v tomto případě na obrázku, levá ruka zachránce a pravá ruka tonoucího. Uchopení za zápěstí, tedy nejužší místo předloktí.
Fáze III.
První otočení plováku, kdy je nutný nácvik správné polohy těžiště zachránce. U Rescue plováků je pak s výhodou využití bočních madel v přední části plováku k uchopení druhou rukou zachránce a rychlému kontrolovanému převrácení.
Na konci této fáze má tonoucí hranu plováku v podpaží. Záleží tedy na anatomickém poměru i váze zachránce-tonoucí, ale i na šířce plováku. Dbejte na anatomickou polohu paže tonoucího, a to i při nácviku, aby nedošlo ke zbytečnému poranění ramenního či loketního kloubu.
Fáze IV.
Druhé otočení plováku s natažením tonoucího na plovák je zásadně podmíněno technikou provedení a samozřejmě do značné míry ovlivněno váhovým poměrem. Hraniční se jeví poměr 1:1 mezi tonoucím a zachráncem. Výhodnější je samozřejmě větší váha zachránce…nikoliv však jeho nadváha
Fáze V.
Hbitý nástup zachránce zpět na plovák (proto zmínka výše o nadváze ), uložení a urovnání tonoucího na plovák. Stabilita a výtlak SUPa hraje do jisté míry opět svou roli.
Pokud je na místě více zachránců, nebo je dobrý váhový poměr i stabilita plováku a vhodné podmínky v místě (například nejsou veliké vlny), je vhodné již v této fázi s využitím plováku provést kontrolu dechu a v případě bezdeší i 5 úvodních vdechů. Toto však platí pro speciálně vyškolené zachránce. Zde pak platí obecná zásada, že při vzdálenosti více než 5 minut ke břehu provádíme 1 minutu umělé vdechy /nebo dříve při návratu spontánního dýchání/ na hladině-plováku, a následně se urychleně přesouváme ke břehu. Pokud jsme blíže než 5 minut ke břehu, po 5ti úvodních vdeších pokračujeme se současným kontinuálním dýcháním ke břehu. Zde tedy pouze v případě více zachránců.
Fáze VI.
Urychlený transport ke břehu a samozřejmě zde plnohodnotné zahájení kardiopulmonální resuscitace tonoucích dle platných doporučení Evropské resuscitační rady a samozřejmě nazapomenout včas volat záchranné složky. V terénu, u vody, jistě doporučíme využít k rychlé lokalizaci Aplikaci Záchranka!
Materiál připravili a patří jim dík za další nezištnou pomoc projektu U vody bez nehody:
Mgr. Jan Sedláček, DiS. – profesionální instruktor vodní záchrany BALIC s.r.o. a zdravotnický záchranář, vodní záchranář VZS ČČK Praha 15 (základna Orlík)
Jakub Hlavsa,DiS. – profesionální hasič, instruktor vodní záchrany HZS Pardubického kraje a zdravotnický záchranář
Foto: Pavel Soukup – skělý freediver a instruktor, fotograf a vodní záchranář VZS ČČK Praha 15 (základna Orlík)
Za laskavé zapůjčení Rescue SUP k testování děkujeme Agama Zlín 
Pokud se vám taková záchrana jeví jako složitá, podívejte se na video ZDE. Takhle to zvládly děti, mladí záchranáři a dálkoví plavci JPK AXIS, pod vedením trenérky Katky z klubu Orca Jihlava, která je, jen tak mimochodem, i jejich maminkou A podotýkáme, že v této fázi byli jako SAMOUCI! Jasmínka a Maty 9 let, Lea 13 let!