Přes veškeré útrapy celého roku 2020, které nám, bohužel, pokračují i v roce 2021, je tu zima a s ní spojené radovánky. Ty klasické jsou limitované nejen sněhovými podmínkami, ale i vládními opatřeními. Pobyt v přírodě a pohyb na čerstvém vzduchu je nezbytný pro zdraví člověka. Proto je, i díky současné situaci a souvisejících omezením, dospělých i dětí v přírodě možná více než obvykle.
Zdroj: FB NP Šumava – Čertovo jezero 2.1.2021
Zamrzlé vodní plochy jsou nedílnou součástí zimní přírody a jsou i dalším rizikem utonutí v tomto období. Základní dokument ke stažení jako „desatero bezpečného pohybu na zamrzlých vodních plochách“ můžete najít v sekci dokumenty, ale my si dnes jednotlivé body trochu více přiblížíme.
1. Rozhodně nedoporučujeme volně se pohybovat po ledu o stálé tloušťce menší než 10 cm (a více
s ohledem na typ lokality a kvalitu ledu) a v místech, kde není možnost pomoci v případě nouze!
Přírodní led není kluziště. Neznáme maximální, a tedy ani minimální, tloušťku ledu a jeho kvalitu. Záchrana je velmi komplikovaná tehdy, když se led boří a postižený je dále od břehu, když je čas pro dojezd záchranných složek značný a letové podmínky neumožňují třeba nasazení vrtulníku….
Kdy lze předpokládat, že led bude tlustý alespoň 10cm? Zkuste „analogické pravidlo“ že 5-5=10 
Tedy 5 dní při mrazu alespoň -5°C je tloušťka ledu 10cm. Bez záruky celé plochy, s ohledem na kolísání hladiny, přítoky a odtoky, kvalitu ledu atd.
Foto: Jan Sedlláček/BALIC/ – z výcviku výcvik ZZS LK/LZS DSA
2. Při pohybu po zamrzlé vodní ploše dbát co největší opatrnosti – možnost prasknutí ledové krusty je
i u větší tloušťky ledu vysoká, zejména u ploch s přírodním přítokem a odtokem, kde jsou vyšší
teploty v místech průtoku, působí sluneční svit, u nádrží s většími pohyby hladiny, na okrajích,
travnaté dno apod.
Samozřejmě nejtenčí led bývá u břehů, ale…. Specifické změny způsobené pohybem hladiny, přítoky či prohřátím břehů jsou ale doslova pastí pro náhodné turisty či bruslaře i dále. Mohou překvapit i zkušené záchranáře a bez jištění lanem ze břehu mohou znamenat fatální konec, stejně jako třeba při proboření v místech na řekách, kde je proud, který může oběť strhnout pod led hned v prvním okamžiku. Pokud už k proboření dojde, snažte se vylézat spíše v tom směru, ze kterého jste přišli. Tam by měl být pevnější….doufejte, protože obvykle se pak led láme jako kostičky puzzle….zejména v kritických tloušťkách cca 3-5cm…
Foto: Jiří Jarkovský – z výcviku BALIC pro SZŠ Medea Praha
3. Po ledové ploše se nepohybujte ve skupinách, může dojít k lokálnímu přetížení ledu vedoucí
k náhlému prasknutí.
Rozložení váhy je zásadní faktor. Třeba použití bruslí je pro nestálý led zvýšeným rizikem, stejně jako skupina osob, skákání či běhání atd. Pohyb třeba na běžkách je jistě bezpečnější, ale při proboření jsou pak komplikací při sebezáchraně….a brusle nebo dokonce přezkáče jsou jistou kotvou na nohách. O přejíždění zamrzlé vodní plochy automobilem nebo i jinými prostředky raději nemluvě… Techniky nástupu na led a pohyb při záchraně či sebezáchraně, včetně použití speciálních či improvizovaných prostředků, je potřeba nacvičit ve specializovaných kurzech pod odborným dohledem!
Foto: Jiří Jarkovský – z výcviku BALIC pro SZŠ Medea Praha
4. Při pohybu po zamrzlé vodě se mezi jednotlivými osobami doporučuje udržovat vzdálenost min 2m
a být navzájem spojeni pomocí lana, obdobně jako při zimní vysokohorské turistice.
Jištění lanem je zásadní při proboření a plném potopení postiženého, zejména tam, kde hrozí proudění. Přítomnost lana u každého člena skupiny (alespoň 3m) je základním bezpečnostním pravidlem, stejně jako snaha o minimální počet 3 osob pro potřeby řešení nouzové situace, tedy alespoň 2 zachránců.
Foto: Jan Sedláček/BALIC/VZS/-z výcviku pro TUL Liberec
5. Zatížení je vhodné rozložit na co největší plochu, proto při pohybu po ledové ploše s výhodou
využívejte pomůcky zvyšující zatěžovanou plochu (lyže, sněžnice apod.).
Zejména při sebezáchraně, vylézání na bořícím se kraji, a záchraně je nutné rozložení váhy pro vlastní oporu v místech kraje probořeného ledu, tedy pod vlastní lokty apod. Pro více zachránců lze využít i tzv. živého řetězu, avšak s vyhodnocením přijatelných rizik pro případ dalšího proboření!
Foto: Jiří Jarkovský – z výcviku BALIC pro SZŠ Medea Praha
6. Doporučujeme dále osobní záchranné pomůcky využívané v severských státech – tzv. Ice Picks
(rýpadla, bodce). Jedná se o krátké kovové hroty s rukojetí (jakoby z běžecké hůlky) přivázané
k zápěstí pro případ potřeby. Taková pomůcka nám umožní, ve většině případů, samostatně se
vyšplhat z propadlého ledu zpět.
Alternativou mohou být i uříznuté lyžařské či běžecké hůlky, případně i šroubovák, zde však hrozí zvýšené riziko poranění třeba při pádu. Vyproštění, sebezáchrana z probořeného ledu však vyžaduje nácvik i s těmito pomůckami! Video ZDE
Součástí výbavy, obvykle na lanku bodců, je i píšťalka pro snazší přivolání pomoci.
Foto: Jan Sedláček/BALIC/VZS/-z výcviku pro TUL Liberec
7. S výhodou je, si s sebou při chůzi či jízdě po zamrzlé hladině, vzít pomůcky připevněné na laně, které
se po ocitnutí ve vodě udrží na hladině a kterých je možno se na základě jejich vztlaku přidržet
(prázdné větší PET lahve, balón, nafukovací pomůcky nebo i záchrannou vestu atd.).
Mít v batohu pár poloprázdných PET lahví zachraňuje život stejně jako kus smotaného lana. Lehká plovací či záchranná vesta je i dobrým izolantem, tak proč ji nezvážit do své výstroje. zejména na delší přejezdy po zamrzlých přehradách či řekách…
Foto: Jan Sedláček – BALIC
8. Při plánované cestě na zamrzlou vodní plochu využijte oblečení z umělých vláken (tzv. funkční prádlo,
polyester, polyamid apod.) – při propadnutí do vody nedochází k tak zásadnímu nasáknutí oděvu jako
v případě přírodních materiálů (bavlna, vlna, peří apod.). Oblékněte se teple, ale střídmě.
Není od věci mít sebou náhradní oblečení v nepromokavém obalu. Vodácký vodotěsný batoh, je opět dobrou pomůckou pro vytvoření vztlaku, takže máte 2 v 1. A věřte, že se to vyplatí. Stejně jako nepromokavý obal na telefon a třeba i píšťalka.
9. Při samotné záchraně tonoucích osob z ledové vody po propadnutí je v prvé řadě nutné nejdříve
uvědomit složky IZS (Integrovaný Záchranný Systém) linky 112 nebo 150, 158 a 155. K okraji
propadlého ledu se pak přibližujte s ohledem na svoji vlastní bezpečnost velice opatrně, s využitím
co největší plochy (plazením, s použití žebříků, desek, klád nebo plavidel) a pokud možno upoutáni
na laně s jakýmikoliv i improvizovanými plovacími pomůckami.
Využívejte k přesné lokalizaci Aplikaci Záchranka! Je to skvělý pomocník.
Volejte o pomoc okolí. Nepouštějte se nikdy do akce, o které si nejste jisti, že ji zvládnete. Pro první chvíle jistě stačí zabránit postiženému v ponoření, hozením jakékoliv plovoucí pomůcky. Prázdnou PET lahev si může strčit třeba pod bundu, protože ve zmrzlých rukách dlouho nic neudrží…ani lano nebo větev. na to pamatujte. Ve vodě cca 10°C má postižený cca 10 minut na sebezáchranu….pak už obvykle není schopen dostatečně spolupracovat… Udržujte verbální kontakt, uklidněte ho. Zvýšené a iracionální pohyby vedou k dalšímu prochladnutí!
Foto: Z výcviku BALIC pro SZŠ Medea Praha
10.Po vytažení tonoucího z vody u něj zajistěte základní životní funkce, případně zahajte resuscitaci a
vyčkejte příjezdu Zdravotnické záchranné služby (l.155). Pokud je tonoucí při vědomí, ihned jej zbavte
mokrého oděvu a zabalte do suchého. Udržujte tepelný komfort.
Mít ve výbavě izotermickou folii je základ. Termoska s čajem a třeba i tepelné polštářky, které v nouzi použijete, jsou skvělým bonusem. Dají se koupit jak tekuté na opakované použití, tak i jednorázové „náplasti“. Vložte je do podpaží či třísel postiženého. Tepelné ztráty jsou nejvýraznější hlavou, krkem a právě slabinami, kde jsou velké cévy vystavené snadnému ochlazení, což zasáhne celé tělo. Nezapomínáme na límec či šálu, mnoho tepla uniká i dýcháním studeného vzduchu! S postiženým manipulujeme co nejméně. Ale to už je na další povídání z oblasti hypotermie.
Foto: Jan Sedláček – kurzy BALIC – Basic Lifesaving Competence
Autoři znění desatera: © Mgr. Jan Sedláček, DiS. a Ing. Radek Turin, DiS – 2018
, tak v 17. minutě, ale celý zimní díl stojí za to 
A závěrem? Jeden z mála příběhů s dobrým koncem…..reportáž z FB Událostí jižní Čechy ZDE. Obvykle však čteme ty smutné zprávy, jako třeba z roku 2018 na Orlické přehradě…..anebo ten letošní, ne tak tragický příběh, také na Orlické přehradě.
Vzdělávací materiály včetně Desatera bezpečného pobytu na zamrzlé vodní ploše najdete ZDE.
