Co je to Vendée Globe?
Nonstop závod osamělých jachtařů kolem světa na lodích třídy IMOCA, trvající obvykle cca 70-80 dní (cca 50.000km)
Photo: Cleo Barnham – Alex Thompson na lodi Hugo Boss
Dnes již závodníci netráví čas za kormidlem. Správný kurz většinu času udržuje autopilot za pomoci údajů z různých senzorů (kromě kompasu, GPS a logu i sledují i sklon v jednotlivých osách, nárazy, zrychlení či úhel kormidel). Závodníci tak tráví hodně času v podpalubí obklopeni obrazovkami a za klávesnicí. Volba správného sezení je také klíčovou záležitostí. Někteří závodníci zvolili anatomicky tvarovaná křesla s oporou pro záda, hlavu a boky, aby na nich bylo možné odpočívat a bezpečně si zdřímnout. Některý závodníci volí kloubové zavěšení částečně eliminující náklony lodě, případně instalují bezpečnostní pásy. Někomu stačí sedací pytel IMOCA 60 lodě tradičně nemají záchody. Každé kilo navíc zpomaluje a proto se závodníci musí spokojit s kýblem (Hugo Boss měl karbonový speciál-kýbl už v roce 2013).
To je ale jen začátek nepohodlí na lodích co i ojeté stojí kolem 600 000 Euro (u poslední generace si za to koupíte pár foilů – pozn. přídavná křídla). Nejnovější modely jsou stavěny s maximálně plochými trupy. Důsledkem je nejen vyšší rychlost, ale i nepřetržité narážení trupu do hladiny na sebemenších vlnách. K tomu se přidávají nárazy přídě lodě při boření do vln, hlavně při plavbě proti větru. Foily jsou dalším zdrojem hluku, přesněji ohlušujícího rámusu v důsledku vibrací při obtékání vody při rychlostech až 30 uzlů a při přenosu namáhání z foilů na trup. Závodníci popisují jak vypadávají z křesel a závody končí s poraněními jazyka, do kterého si kousli při nečekané ráně uprostřed noci. K tomu se přidávají tradiční problémy osamělých jachtařů. Nedostatek spánku, nervové vypětí, fyzická námaha, zima, případně tropické teplo, vlhko, samota…
Zdroj: krasajachtingu.cz
Foto: www.borisherrmannracing.com
Zdroj: ITV.com – Alex Thomson na lodi Hugo Boss
Co se stalo letos? Závod odstartoval 8.11.2020.
Poslyšte až dojemný příběh respektu, pokory a přátelství, které zažívají tito muži a je pro mnohé suchozemce zcela nepředstavitelný….
30.11.2020 ve 13:46 UTC, začala do lodi PRB téct voda a Kevin Escoffier byl nucen ji opustit v záchranném ostrůvku.
Zdroj:Bateaux.com
Na pomoc se mu okamžitě vydal Jean Le Cam, který byl v tu chvíli nejblíže – cca 22 mil za Escoffierem a krátce po čtvrté hodině UTC již hlásil vedení závodu, že Kevina zahlédl v jeho záchranném ostrůvku. Vedení závodu nicméně přesto požádalo další dva kapitány – Borise Herrmanna a Yannicka Bestavena, aby upravili svůj kurz a vydali se do místa nehody na pomoc se záchrannou operací. V oblasti, kde se nehoda stala, se nyní stmívá kolem 19 hodiny našeho času a pro vyzvednutí Kevina Escoffiera je potřeba v chladných podmínkách Jižního oceánu udělat co nejrychleji vše, co v dané chvíli učiniti lze. Pevně vždy věříme, že vše dobře dopadne!
Zároveň předpokládáme, že všichni kapitáni, kteří se vydali na pomoc, dostanou posléze od rozhodčích časovou nápravu, která se po dojetí do cíle odečte z jejich dosažených časů.
„Loď se rozlomila při sjíždění vlny ve větru 27 uzlů (asi 50km/h). Během pár vteřin byla všude voda. Loď se rozlomila napůl – záď byla pod vodou a špička před přepážkou u stěžně směřovala kolmo vzhůru. Nepřeháním 90°!“
Foto: YahooSportJean Le Cam byl dvě hodiny plavby od místa nehody. Vítr fouká až 35 uzlů, vlny mají výšku mezi 4 a 5 metry. Ale jinak je situace stabilní a vypadá to, že není třeba se pouštět do nějakých zbrklostí. Jachta pod plachtami pluje rychle, proto jen na Escoffiera zavolá, že se vrátí. Musí vše připravit, aby nezpůsobil více škod, než je nutné. Vedení závodu ubezpečil, že je s Kevinem v kontaktu a záchrana je věcí okamžiku…
Le Cam se vrací, ale nemůže ostrůvek s Escoffierem najít. Začíná systematické pátrání. Každý závodník musí procházet před startem detailním bezpečnostním školením, jehož součástí je i pátrání po nezvěstném. Le Cam má podobných školení za sebou nespočet.Blíží se soumrak a vedení závodu posílá na místo další tři závodní lodě, které jsou nedaleko. Závod jde stranou, jde o záchranu života. Situace nevypadá dobře. Je zima, moře studené a divoké, do toho tma…
Vedení závodu má po celou dobu k dispozici údaje z nouzového radiomajáku EPIRB, který hlásí svoji polohu. Zdá se však, že pozice neodpovídají údajům z místa, jsou chaotické a není jasné, jestli jde o EPIRB, která se automaticky spustila a zůstala ve vraku lodi, nebo někde plave ve vlnách, či ji má Escoffier u sebe v ostrůvku.
Mezitím probíhalo pátrání dle trojúhelníkového obrazce. Lodě pluly se třetím refem na hlavní minimální rychlostí. propátrávají tmavé pustiny Jižního oceánu. V hlavách mají naději, která je ukrytá za oponou beznaděje.
Byl to Jean Le Cam, který Escoffiera objevil. Byla temná noc, Le Cam měl za sebou nesnadné pátrání, mnoho obratů, mnoho práce na lodi, stres z nalezení a znovu ztracení kolegy. To není jako křižování před přístavem ve Vodici.
Le Cam uvažoval o tom, že odloží pátrání na denní světlo. Pak si ale řekl, že ve tmě je větší šance zahlédnout světlo na ostrůvku. V jednu chvíli na palubě zahlédl záblesk světla, ale řekl si, že to byl jen odraz ve vlně. Blížil se ale a záblesky byly jasnější. Neuvěřitelný přechod od beznaděje ke štěstí. U starého mořského vlka…